OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po vyše dvoch rokoch od vydania úspešného albumu „Reconstruction And Synthesis“ sa bratislavskí 0N0 hlásia s novým materiálom. Síce kratším, „Cloaked Climax Concealed“ je dvojskladbové EP, ale tentokrát sa o vydanie nemusela postarať kapela samotná. 0N0 zaujali indických Transcending Obscurity Records, a ak to teraz kriví hubu s „pche, čo to taká India...“, tak si ju narovnaj do predpisového tvaru, u prudko rastúceho bombajského vydavateľstva v súčasnosti pôsobia aj pojmy ako FERAL, MASTER alebo ARALLU. Alebo českí ET MORIEMUR, aby sme boli bližšie k domovu. (I keď, MASTER sú už roky vlastne z Uherského Hradišťa, aj také príbehy píše život.)
Portfólio T. Obscurity tvorí hlavne death, black a doom metal a v tejto spoločnosti sú 0N0 skôr menej tradičným elementom, hoci ich hudba vychádza z death/doom metalu 90. rokov. Na predošlej nahrávke sa vyskytli aj občasné úlety do grind coru, na novinke nie sú, „C.C.C.“ je tempovo skôr uvoľnená, valivá a zľahka halucinujúca či v iných dimenziách sa vznášajúca záležitosť. EP sa nesie v duchu industriálne zafarbeného doom/death metalu s dominantným ťažkým hlbokým hrdelným revom, ktorému kontrujú éterické zbory. Hudobne sú obe skladby akýmsi rozhraním starých a novších čias, pretože pamätníci si určite spomenú na pojmy ako WINTER, MINDROT, MORGION a PITCH SHIFTER (na albume „Industrial“), teda na hudbu ponurú, valcujúcu, niekedy až apokalypticky vyznievajúcu.
Atmosféra tu hrá druhú hlavnú úlohu, melodika je až v zadnom pláne a ak sa aj vyskytne, nie je to rozhodne žiadny lúč nádeje či aspoň melancholické pohladenie. Najviac ak oživenie disharmonických tónov, pretavených do ťažkého kovového bahna. Alebo sa načrtnutá melódia preleje do postrockovej, postmetalovej nálady, odohrávajúcej sa akoby nad rinčaním gitár, naprogramovaných bicích a drsných vokálov tak trochu akoby mimo priestor a čas. Tentokrát budem hodnotiť bez bodovania, sú to len dve skladby, ale určite aspoň také kvalitné a zaujímavé ako tie na predošlom albume.
Nová ochutnávka industriálnych atmosfér z dielne 0N0, limitovaná na stovku vinylových kópií.
1. The Crown Unknown
2. Hidden in the Trees (Sail This Wrecked Ship)
Cloaked Climax Concealed (EP) (2019)
Reconstruction And Synthesis (2016)
A Farewell To Conscious Shores (2014)
Plus Ultra (2012)
End / Upon The Throne Of Hell (2008)
Cyberjunk’s Not Dead (2007)
Vydáno: 2019
Vydavatel: Transcending Obscurity Records
Stopáž: 11:05
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.